Historie obce

Historie obce

Historie obce Zhoř (jiné zdroje uvádějí Zhoří) je velmi úzce spjatá s nedalekou tvrzí Sedlec. Augustin Sedláček popisuje polohu tvrze takto: Na levém břehu, asi v prostřed mezi Planou a bývalým Ústím, tu kdež přestává les a počínají role, památným jest v dějinách našich zbytky tvrze Sedlce. Pod nimi při řece jest mlýn, řečený Soukeník. Odtud jde stará vozová cesta pozvolna nahoru a vede až skorem k náspům bývalé tvrze.

Její smutný osud se naplnil v roce 1420, kdy ji Táboři z Hradiště dobyli, vypálili a do dna rozmetali.

Zhoř je zmíněna v knize Hrady, zámky a tvrze Království českého. Byla v majetku vladyky Vlčka ze Sedlce někdy mezi roky 1293-1322. Jeho potomky byli bratři Vlček Valkoun. Druhý z bratří prodal roku 1390 úroky své ve Zhoři panu Oldřichovi z Rožmberka. Po jednom z dotčených vladyků zůstali synové Jan a Bušek, kteří společně Zhoř a Sedlec drželi. Před rokem 1414 zemřeli bez dědiců. Zboží zhořské a sedlecké převzala jejich sestra Markéta provdaná Rohlíková a prodala jej Janovi a Ctiborovi z Kozího. Ti drželi Zhoř a snad i poplužní dvůr sedlecký ještě v roce 1437, kdy Ctibor zemřel. Roku 1459 prodal Jan z Rožmberka zboží (také část Zhoře) Václavu Heroltovi z Řipec.

Léta páně 1536, píše se ve sborníku táborském, u Zhoře rybník Nový jest dělán. 1539 prodali Zhoř Ctibor, Jindřich a Beneš Dráchovští z Drachova dva kmetcí dvory ve Zhoři obci táborské. 1547 bylo zboží táborské konfiskováno, mezi jinými majetky také Zhoř, kde tehdy žilo osm osedlých (trvale žijících). 1549 vrátil císař Ferdinand I. některé statky Táboru. Ve Zhoři pouze statek Vondráčkovský č. p. 16 s polnostmi, loukami a lesy. Les Holeček, Sedlecký, Kukla, Mladka. Některá tato jména setrvala ve Zhoři dodnes. Zbylý majetek táborský a také zhořský koupil Oldřich Špaňovský (hejtman Bechyňský). 1550 prodal Oldřich Špaňovský Želeč a okolní vesnice a také Zhoř poručníkům mladých pánů Viléma a Petra Voka.

Po smrti Viléma roku 1596 prodal rozsáhlý majetek Petr Vok za 119 000 kop míšenských Adamovi ze Štemberka. V jejich držení byl majetek 80 let (Štemberkové při Bechyni). 1677 prodal Jan Norbert, hrabě ze Štemberka, majetek želecký Ferdinandu z Lobkowicz, knížeti žehanskému, za 160 000 kop míšenských.